Jdi na obsah Jdi na menu
 


Justiční mafie - poškození Miroslava Provoda

23. 3. 2013

 

Miroslav Provod na snímku z února 2006 | foto: Dan Materna, MAFR


Dne 21.3.2013 se na serveru iDNES objevil článek, který informoval veřejnost o tom, že se Miroslav Provod nedostavil k soudu, u kterého měl podat svědeckou výpověď. Jaká tvrzení obsahoval článek, který pomohla vykonstruovat samotná předsedkyně senátu a jak to s předvoláním Miroslava Provoda ve skutečnosti bylo se dočtete níže.

 

Článek iDnes:
Soud kvůli ukradeným Fillovým obrazům shání Pitrova společníka Provoda

21. března 2013  14:44
U soudu se zloději cenných obrazů Emila Filly ze zámku v Peruci vystoupí nečekaný svědek - společník Tomáše Pitra Miroslav Provod. Soud ho zatím shání marně. Svědčit měl dopoledne, k soudu však nedorazil.

"Předvolání dostal do schránky, volali jsme mu i na mobil, ale byl nedostupný," uvedla soudkyně Kamila Elsnicová.

Soudkyně však nepochybuje o tom, že se Provoda nakonec do Ústí podaří dostat. Podobně už v roce 2011 u ústeckého krajského soudu po několikátém předvolání svědčil i miliardář Petr Kellner.

"Předvolání mu doručíme za asistence policie. A pak máme ještě další možnost: hrozba pořádkové pokuty, nebo předvedení policií," vypočítává Elsnicová možnosti, které k předvolání Provoda má.

Od Provoda soud potřebuje zjistit, jestli mu jeden z obžalovaných, starožitník Ján Mitro, čtyři ukradená Fillova plátna nabízel za 100 milionů korun. Tvrdí to jeden ze svědků, bývalý policista Rudolf Havelka. Starožitník Mitro to však popírá.

"Já jsem od Provoda pár obrazů kupoval, ale nikdy obráceně. Nikdy jsem mu žádný neprodal ani nenabízel," vypověděl Mitro.

Provod dříve popřel, že se s expolicistou o obrazech bavil

Také Provod v přípravném řízení policii sdělil, že žádnou nabídku na odkoupení Fillových pláten nedostal a s Mitrem o nich nejednal. Uvedl, že se s bývalým policistou Havelkou sice sešel v kavárně, ale bavili se jen o tom, že Mitra zatkla policie.

Obrazy zmizely 18. listopadu 2011 ze zámku v Peruci na Lounsku. Státní zástupce obžaloval Mariana Láza a Vojtěcha Hlouška, že odstranili mříže, rozbili okno ve dveřích a pronikli do Pamětní síně Emila Filly v jižním křídle zámku, odkud sebrali čtyři obrazy, jejichž hodnota je 22,5 milionu korun.

Starožitník Mitro podle obžaloby převzal dva do zástavy za 160 tisíc korun, přestože věděl, že byly kradené. Byl na nich i štítek s označením Galerie Benedikta Rejta, která výstavu na zámku v Peruci provozovala. Mitro obvinění odmítá.

Další dva obrazy zloději mezitím nabídli kupci, za kterého se vydával jeden z policistů.

Autor: Artur Janoušek
Z článku lze dedukovat, že se Miroslav Provod z neznámého důvodu soudu vyhýbá, což bylo asi záměrem jeho pisatele a zároveň i předsedkyně senátu. Přečtete si reakci Miroslava Provoda, který odhalil zákulisní podivnosti celého předvolávacího procesu! (red.)
Vážená předsedkyně senátu paní Elsnicová,

dne 22. března 2013 bylo některými médii uveřejněno Vaše vyjádření, v němž jste mimo jiné uvedla informaci, že mi bylo, do poštovní schránky mého bydliště, Krajským soudem v Ústí nad Labem, doručeno předvolání k soudnímu líčení, jemuž předsedáte, a přesto jsem se k tomuto líčení nedostavil. Dále jste se měla podle zmíněných médií vyjádřit v tom smyslu, že jste mi osobně telefonovala na mobil, který byl nedostupný. V závěru Vašeho mediálního interview jste měla ještě uvést, že mne nakonec k soudu dostanete, neboť jste k soudu dostala i Kellnera, který se „také soudu vyhýbal“. Předvolání mi, údajně, plánujete doručit za asistence policie.
Když jsem si Vaše uveřejněné vyjádření přečetl, zamyslel jsem se trochu bezradně, zda se mám Vašim slovům od srdce zasmát, či spíše hořce nad stavem naší justice zaplakat.
Paní předsedkyně senátu, je mi to líto, ale musím konstatovat, že se velice – a bohužel nejsem schopen posoudit, zda nějakým nedopatřením, či v něčím zájmu, čili „záměrně¨, při medializaci výše uvedených velmi nepřesných informací – mýlíte. Od soudce, u něhož je předpokládána zvýšená rozvaha a určitá noblesa, bych takovýto hrubý faul za žádných okolností nikdy neočekával.
Z Vašeho vyjádření je možno dedukovat, že jste pravděpodobně typem člověka, kterého uspokojuje pocit, že má správním aparátem poskytnutou možnost legálně plýtvat prostředky daňových poplatníků a Policii České republiky využívat coby svého osobního poslíčka i pro tak banální úkony, pro které Česká pošta – a všechny ostatní soudy v ČR - již více jak sto let využívají instrument „doporučené zásilky“ s průkazem doručení. Písemné předvolání k soudu je listinou spadající do kategorie písemností, které by neměly být považovány za „jiné písemnosti“, které nemusí být doručovány do vlastních rukou a je možno je vhazovat doručujícím orgánem, v případě nezastihnutí adresáta písemnosti, do domovní nebo jiné, adresátem užívané schránky. Pominu a nebudu nijak komentovat zřejmě nepodstatnou skutečnost, že jste předvolání neodeslala na místo mého trvalého bydliště, tedy poštu Zalužany 262 84, nýbrž do Prahy, na adresu trvalého bydliště mého syna, který se také jmenuje Miroslav. 
Paní předsedkyně, dovolte mi, abych Vaším prostřednictvím medializované „pravdy“ poopravil, a uvedl je tak do souladu s realitou, neboť Vaše informace poskytnuté médiím,  bohužel, při vší úctě k běžně možné tolerované vyjadřovací nepřesnosti, není možné,  a to  zdůrazňuji, v žádném případě, akceptovat a nahlížet na ně, jako na nezávislým soudem, konstatovaná fakta.
 Skutečnost je k mé lítosti taková, že jste z pozice nezávislého soudu oznámila o mne veřejnosti  polopravdy a proto se nijak nedomnívám, že by bylo jakkoliv nezdvořilé, když se tyto Vaše „pravdy“ pokusím, rovněž veřejně, uvést na pravou míru.
Veškeré podstatné informace uvedu chronologicky -                                       Ve čtvrtek 14. března 2013 mi při cestě na Slovensko telefonoval známý pražský starožitník pan Mitro, zda se ve čtvrtek 21. března dostavím k soudu do Ústí nad Labem, kde si mne spolu se svými obhájci přál před Vaším senátem vyslechnout. O žádném soudním líčení jsem v té době ale ještě nevěděl. Na poště Zalužany, ani v dopisní schránce bydliště mého stejnojmenného syna v Praze, jsem v den odjezdu na Slovensko, tj. 14.3.2013, žádné předvolání k soudnímu líčení neměl. Předvolánka ve schránce ani být nemohla, neboť ještě o den později, pět dní před soudním líčením - v pátek 15.3.2013, byla tato předvolánka prokazatelně na půdě ústeckého soudu. Pana Mitra jsem v tomto telefonickém rozhovoru ale ujistil, že pokud budu jako svědek k soudu do Ústí nad Labem předvolán, tak se samozřejmě dostavím.
Nikdy v minulosti se nestalo, abych se nedostavil k soudu, k němuž jsem byl předvolán. A pokud bych byl včas předvolán obvyklým způsobem i k Vašemu líčení do Ústí n. L., samozřejmě bych se také dostavil a zároveň Vám dosvědčil, že jsem nikdy v minulosti od starožitníka pana Mitra žádný starožitný, ani nějaký jiný předmět nezakoupil. Prostřednictvím pana Mitra jsem, počínaje rokem 2011, kdy jsem se s ním na doporučení našeho společného známého pana L.F. seznámil, pouze rozprodával umělecké předměty průměrné hodnoty, které byly zakoupeny již v 80tých letech. Nejprve pan Mitro, odkoupil starožitný intarzovaný nábytek a obrazy. Poslední, prostřednictvím pana Mitra prodávané předměty byly miniatury, které pan Mitro, kupoval po částkách cca 5000Kč za kus. Zejména z tohoto důvodu mi za Vaší spoluúčasti medializovaná informace, že mi pan Mitro, měl v lednu 2012 nabízet čtyři velmi hodnotné obrazy za astronomickou částku sta milionů korun, připadá nesmírně kuriózní a k soudu, kterému předsedáte, bych se samozřejmě ochotně dostavil. Z prostého důvodu. Pan Mitro, mi nikdy žádné obrazy v ceně sta milionů korun nenabízel. Starožitník pan Mitro, s nímž jsem se mnohokrát setkal v Praze, velice dobře znal mou skutečnou finanční situaci. Po lidech, kteří rozprodávají i drobnosti, lidé se soudností, přehledem a inteligencí starožitníka Mitra, žádné stamiliony nepožadují. Je mi trochu líto, že Váš soud v případě pana Mitra pracuje s takovouto závažnou nepřesností.
Předvolání k soudu s panem Mitrem jsem ale očekával a samozřejmě jsem byl připraven před senátem dementovat nepravdu, že pan Mitro po mne požadoval výše zmíněnou částku sto milionů korun. Nad takovouto informaci se musí každý - byť i polo odborník obrazového umění - pouze pousmát. I laici dobře vědí, že nejvyšší dosažené ceny za umělecky vrcholová díla malíře Filly, byly v registrovaných aukcích cca 20 000 000Kč.
Panu Mitrovi jsem při jeho telefonickém hovoru mně na Slovensko sdělil, ať mi zavolá v úterý 19. března, kdy se budu ze Slovenska do Prahy vracet, že mu potvrdím, či vyvrátím, zda jsem ke Krajskému soudu do Ústí nad Labem předvolán.
Na poště v Zalužanech na Příbramsku, kde je schránka mého trvalého bydliště, nebyla ve středu žádná doporučená zásilka. V Praze 10, kam mi často přichází pošta, bylo ve schránce poštou avízované doporučené psaní. Na příslušnou poštu do Europarku jsem tedy hned ve středu 20.3. dopoledne zašel. Po návštěvě pošty v Europarku ve středu 20. března 2013 jsem panu Mitrovi odeslal následující sms -  mám ji stále v mobilu – „Pane Mitro, doporučený dopis byl z Veolie. Na poště se úřednice dívaly do listovní historie jména Miroslav Provod a žádný jiný doporučený dopis mi v průběhu března nepřišel. Hezký den, MP“
O den později – 21.3.2013 jsem se v Praze 10 podíval před odjezdem z Prahy do synovy poštovní schránky a našel jsem zde velice pomačkanou obálku se zeleným pruhem s výrazným nápisem „DOPORUČENĚ DO VLASTNÍCH RUKOU“. Díl, který se při převzetí běžně podepisuje, byl oddělen a v místech lepení je tlustým černým fixem načmáraný kříž. V obálce bylo předvolání k soudnímu líčení u Krajského soudu v Ústí nad Labem a to ve dni 21.3.2013, které začalo téhož dne v 8.30. Razítko na obálce je velmi nevýrazné a nečitelné a to i pod zvětšovacím zařízením, nicméně se jako nejpravděpodobnější obraz kulatého poštovního razítka jeví datum 20.3. Již jsem uvedl, že obálka byla ještě 15. 3. u Vašeho soudu, proto působí trochu komicky datum údajného doručení o den dříve 14. 3. 2013. Jakoby si doručovatel uvědomil nemožnou nesmyslnost zpětného časového posunu a přes datumové razítko 14.3.2013 přerazil o něco větší a výraznější razítko s datem 15.3.2013. Teoreticky je již reálné, aby byla doručena do schránky listovní zásilka v pátek, odeslaná z Ústí rovněž v pátek. Doručena ale v pátek nebyla. U dvou přeražených dat je vytištěno razítko „Helena Pohnová“. Skutečnost je taková, že ani ve středu dopoledne, tj. 19.3.2013, tento dopis ve schránce na pražské adrese nebyl. Nelze vyloučit, že již mohl být ve schránce třeba ve středu v poledne, stále den před soudním přelíčením, dopisní schránku ale rodina vybírá pouze jednou denně.
Zatelefonoval jsem svému známému panu Havelkovi, který byl k Vašemu líčení předvolán a pan Havelka mi uvedl, že předvolánku k soudu do Ústí n. L. na středu našel ve své schránce až v pondělí odpoledne. Přestože byl v pondělí s manželkou celý den doma, nikdo na něj nezazvonil a dopisní soudní předvolánku se zeleným pruhem jim doručovatel vhodil do lehce přístupné schránky. Pokud by pan Havelka např. měl na úterý sjednanou brigádu a odešel by z domova brzy ráno ještě před obvyklým příchodem poštovní doručovatelky, nalezl by Vaše předvolání k soudu až v úterý večer, několik hodin před momentem, kdy měl být jako svědek u soudu v Ústí n. L. cca 100km od svého bydliště.
Připadá mi vysoce neetické a svým způsobem i notně nezdvořilé, předvolávat téměř osmdesátiletého člověka k soudu, navíc do jiného kraje a to doslova pouze několik hodin před zahájením vlastního líčení. S touto skutečností, která postrádá jakoukoliv úctu ke stáří, se ale - paní předsedkyně - musíte vnitřně vypořádat Vy. V mých silách je pouze možnost veřejně poukázat na uvedený soudní mocí spáchaný přešlap. Soudní aparát by měl být prodchnutý ctností a pro společnost tak být zároveň i jakýmsi morálním vzorem - a měl by tedy samozřejmě i zvýšenou měrou vykazovat respekt k veškerým občanským právům. A od žen v taláru takovýto úctyhodný přístup očekává naše společnost měrou dvojnásobnou.
Paní předsedkyně, ve svém mediální exhibici jste dále uvedla polopravdu, že jste mi volala na nedostupný mobil. Zatelefonovala jste mi dne 21.3.2013 z telefonního čísla +420773787994 a to přesně v 08.34.44. Než jsem k telefonu do vedlejší místnosti doběhl, přestal vyzvánět. Okamžitě jsem volal na Vaše tel. číslo zpátky. Opakovaně. Telefon jste mi ale nezvedla. Naposledy jsem Vám telefonoval v 09.42.21.
Dám li si veškeré tyto skutečnosti do kontextu, vyvstává přede mnou podezření – velmi důvodné podezření, že jste možná ani nechtěla, abych se 21. 3. k Vašemu líčení dostavil. Mohl jsem přece od Vás dostat předvolání včas – nestalo se tak. Telefon s mým zobrazeným číslem jste také – možná pro jistotu – nezvedla. Jaký byste ale mohla mít pro takovéto konání důvod? Řešení mne napadá. Kdybych se k soudu dostavil, dosvědčil bych, že obvinění pana Mitra sestává i z nepravd. Promiňte - senátu předsedající soudce nechce znát pravdu? Rád bych se mýlil.
Kdybych od Vás dostal předvolání včas, neměla byste možnost mi vzkázat prostřednictvím médií, že mi doručíte předvolání policií a necháte mne předvést. Ve skutečnosti jsem ale nedostal od Vás žádnou šanci se k soudu dostavit a naopak, Vy jste si vytvořila de facto legální podmínky, jak mne – klíčového svědka - zastrašit. Připadá Vám z hlediska soudní morálky v pořádku, když již předem prostřednictvím médií děsíte nevyslechnutého svědka policejní represí? Vím - soudce má právo se zmýlit. Můžete si vykládat soudní řád v podstatě beztrestně jakkoliv. Paragraf je ohebný. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že by Vám měl předseda Krajského soudu alespoň trochu naznačit, že soudcům neuzavřených případů spíše sluší větší mediální střídmost. Také by Vás při této příležitosti mohl Váš nadřízený požádat, abyste posílala předvolánky vyžádaným svědkům zavedeným obvyklým způsobem a Vaši touhu experimentovat zkoušela v jakékoli jiné oblasti – nikoliv však v soudnictví. Pokud bylo Vaším cíleným záměrem mne přimět k zamyšlení, zda je u soudu, jehož senátu předsedáte, zcela bez rizika hovořit při přelíčení pravdu, pak mi nezbývá než konstatovat, že jste mne k tomuto zamyšlení mediálním vzkazem skutečně přiměla. Dokonale.
Abych předešel jakémukoliv dalšímu soudnímu „nedopatření“ směřujícímu k mému zastrašování v pozici nevyslechnutého svědka, oznamuji Vám, že se dostavím ke Krajskému soudu v Ústí n. L. do podatelny pro převzetí listiny „Předvolání svědka“ a to v pátek 29.března 2013 ve 12.00 hod. Buďte tedy prosím tak laskava a připravte pro mne včas předvolánku s termínem příštího přelíčení. Pokud by mi ovšem byla do této doby necelého týdne doručena předvolánka k výslechu svědka poštou, kurýrní policií ČR nebo jakýmkoliv jiným způsobem, tak již samozřejmě pro druhou pozvánku ke Krajskému soudu do Ústí n. L. nepojedu.
Abychom se vyhnuli náhodné termínové kolizi, která by na základě mých současných zkušeností byla nepochybně z Vaší strany se silnou zastrašovací intenzitou psychologicky mediálně použita proti mně, oznamuji Vám, že v termínu od 1. května do 27. května nemohu být Vašemu senátu k dispozici. Nebudu v Evropě a nejedná se o dovolenou. Letenky jsou již zakoupeny. Pokud byste tedy měla v úmyslu, nebo z nějakých jiných důvodů musela zvolit následné přelíčení v tomto termínu, doufám, že nebudete mít opět nutkavou potřebu mou nepřítomnost u soudu označovat médiím jako záměr. Mohu Vám být k dispozici tedy v průběhu celého měsíce dubna, vyjma 21. – 26. V tomto termínu budu v lázních na Slovensku.
S pozdravem,                                                                           
                                                                                                  Miroslav Provod
 
na vědomí: ministr spravedlnosti


 
 
 
 



 

 

Náhledy fotografií ze složky Miroslav Provod

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář