Starka popřel účast na únosu italského bankéře
23.1.2009 pribram.cz
Praha - Obvodní soud pro Prahu 2 se včera začal zabývat případem údajného únosu šéfa finanční společnosti Union Group Giuseppa Roselliho z dubna 2003. Obvinění kvůli tomu čelí šéf fotbalového klubu 1. FK Příbram Jaroslav Starka, příbramský podnikatel Roman Kolář, Zdeněk Karnoš, na únosu se ale prý podíleli i další nezjištění muži. Jako údajným členům organizované skupiny hrozí trojici dva roky až osm let vězení. Roselli byl podle obžaloby unesen kvůli tomu, aby podepsal různé dokumenty, například týkající se Union banky. Po přečtení obžaloby, výpovědí obžalovaných a výslechu několika svědků předseda senátu Milan Rossi jednání odročil na neurčito. Chce počkat na to, až italské úřady vyslechnou Roselliho. Bankéř má prý totiž strach z lidí, kterými byl údajně unesen, a do Česka se nedostaví. Roselli podle Rossiho zaslal soudu vyjádření, ve kterém žádal odškodnění 30 milionů eur. Později to prý změnil na jeden milion eur. Roselli byl podle obžaloby unesen 7. dubna 2003 dopoledne blízko Union banky v Praze 2. K bankéři, který jel v autě se svým řidičem Jaroslavem Konečným, přistoupily podle spisu dvě nezjištěné osoby, které je pod pohrůžkou střelnou zbraní přinutily jet směrem na Příbram. Na benzínové stanici na ně prý čekal Kolář, který je doprovodil na svou chatu. Konečného a Roselliho zde údajně podle pokynů Starky hlídal Karnoš. Na Kolářovu chatu poté údajně dorazil i další neznámý muž s dokumenty, které předložil Rosellimu k podepsání. Podle obžaloby šlo o písemnosti týkající se postoupení akciového podílu v Union bance patřící Union Group, plné moci, například k jednání valné hromady Union banky, které se mělo uskutečnit dalšího dne, a dalších asi 12 listů papíru bez textu. Roselli listiny podepsal a neznámí muži jej pak další den podle spisu zavezli do notářské kanceláře v Praze 1 k ověření podpisů. Kolem 16:00 byl pak Roselli podle obžaloby propuštěn. Konečný byl prý propuštěn na strakonické výpadovce. Obžalobu z omezování osobní svobody si dnes vyslechli pouze Starka s Kolářem, Karnoš se z jednání omluvil pro zdravotní problémy. Starka s Kolářem pak ale odmítli vypovídat a opustili jednací místnost. Rossi poté přečetl Starkovu a Karnošovu výpověď z přípravného řízení, Kolářova byla podle soudce v hlavním líčení nepoužitelná. Starka v přípravném řízení obvinění odmítl. „Žádný jeho únos jsem neorganizoval,“ uvedl před lety. Policii řekl, že se na něho obrátil jeho známý, který pracoval v bezpečnostní službě Union banky, s tím, zda neví o nějakém luxusnějším domu k pronájmu. Prý to tehdy chápal tak, že „se někdo bohatý potřebuje uklidit do klidu“. Vzpomněl si prý na Kolářovu chatu a pouze obchod zprostředkoval. Kolářovi podle výpovědi z přípravného řízení také doporučil, aby na chatu vzal i Karnoše, aby se o hosty staral. Starka ale také uvedl, že nic ze slíbené odměny nedostal. Karnoš, o kterém se hovoří jako o někdejším Starkově osobním strážci, policii řekl, že se na Kolářově chatě měl starat o lidi, kteří tam přijeli. Na chatě s ním prý přes noc zůstali starší muž, cizinec, a mladší muž jménem Slávek. Cizinec se podle výpovědi Karnoše „tvářil pracovně“, dělal prý něco s papíry. Že by mu někdo dával něco k podepsání Karnoš podle svých slov neviděl, cizince podle něho na chatě nikdo nedržel a kdykoli mohl odejít. Tehdejší Roselliho asistentka soudu řekla, že bankéř po svém návratu údajný únos popsal. Neznámí lidé prý zastavili jeho auto a odvezli ho na neznámé místo, kde ho donutili podepsat dokumenty, které se týkaly například valné hromady Union banky. Na Roselliho si vzpomněla i notářka, která ověřovala jeho podpisy. Ital podle ní téměř nemluvil, jeho pas a dokumenty prý předložil jeden ze dvou mužů, kteří jej doprovázeli. Kvůli zmizení Roselliho byla v dubnu 2003 odvolána mimořádná valná hromada Union banky, na které měli vstoupit do dozorčího orgánu banky zástupci společnosti Goldman Sachs. Karnošův obhájce již dříve řekl, že Roselli se asi potřeboval schovat, aby nemusel na valné hromadě hlasovat určitým způsobem. Podle investiční společnosti Invesmart, která tehdy banku ovládla, když od Union Group koupila 70 procent akcií Union banky za 2,8 miliardy korun, byla cílem únosu snaha nelegálně ovládnout Union Group. Union banka skončila v roce 2003 v konkurzu.
Náhledy fotografií ze složky Jaroslav Starka
Stárek
(jáá, 8. 1. 2022 2:19)