Jdi na obsah Jdi na menu
 


21. 12. 2006

 


27. listopadu 2006
Když mafie zatápí Příbrami
 
Hana Čápová, Luboš Kreč
Jak vypadá lokální mafie v českém podání? Bývalí estébáci, zkorumpovaní policisté, drsní bouchači, poddajná radnice. A také mocný boss, který nahradí i otce. Tohle všechno lze najít ve středočeské Příbrami, městě novodobých zlatokopů, bývalých uranových horníků. Městě Jaroslava Starky.

Za šest set tisíc korun se dá pořídit ledacos: nová Škoda Octavia, prostorný byt v Děčíně, špičková audiosouprava anebo - příbramská teplárna. To se ale nepodaří každému. Je třeba k tomu mít výborné kontakty a hodně drzosti. Těmi šťastlivci byli pražský podnikatel Karel Kapr a jeho známý, příbramský fotbalový boss Jaroslav Starka.
„Akcie kupoval tajemný pan Kapr a lidé mi naznačovali, že prsty v tom má Jaroslav Starka,“ říká Tomáš Pelikán, konkursní správce Příbramské teplárenské. Extrémně výhodné transakci nahrálo několik věcí.
Teplárnu, jednu z nejperspektivnějších firem v regionu, dostalo začátkem devadesátých let město Příbram od státu. Jako hospodář se zrovna nepředvedlo. Na pomoc si pozvalo firmu EMD Čechoameričana George Tůmy. Za jejich společného vedení teplárna uzavřela řadu nevýhodných smluv, navíc přecenila svou schopnost splácet velký investiční úvěr.
V tu chvíli poprvé vstupuje do hry Mostecká uhelná společnost (MUS). Teplárna jí za dodávky uhlí dlužila osmdesát milionů korun a MUS dala návrh na konkurs. Cena akcií uvalením konkursu v listopadu roku 1998 rázem klesla. Vzápětí se na scéně objevuje zmíněný Kapr: město mu prodává téměř sto procent akcií teplárny za neuvěřitelných 584 tisíc korun, tedy po pětikoruně za akcii. Pak Kapr údajně část akcií převedl na Starku a do roka je oba prodali Mostecké uhelné. Kolik Kapr a Starka na překupnictví vydělali? Karel Kapr na žádost TÝDNE o schůzku nereagoval, Mostecká uhelná odpověděla prostřednictvím mluvčího vyhýbavě: Nezveřejňujeme žádné naše obchodní smlouvy.
Dnes teplárna znovu prosperuje, její roční zisk se pohybuje kolem třiceti milionů korun. Celé to nahrává spekulaci, že konkurs byl uměle vyvolán a jak nastrčený Kapr, tak Mostecká uhelná na tom vydělali. Dá se očekávat, že MUS požádá soud o zrušení konkursu, protože teplárna vydělává a platí dluhy. Pokud soud vyhoví, stane se skutečným vlastníkem tepláren.

Fotbaloví kapříci

Jaroslav Starka splňuje všechny předpoklady pro to, aby se mu mohlo říkat český kmotr. Na každém kroku ho doprovázejí ozbrojení bodyguardi, o své „poddané“ i jejich rodiny dokáže pečovat, ale vyžaduje od nich věrnost. Na jednu stranu se snaží působit jako seriózní podnikatel, jenže vedle toho nejde daleko pro ránu. Dokonce se několikrát pochlubil tím, jak si coby začínající číšník před rokem 1989 zjednával v sále pořádek holýma rukama. Využívá také síť kontaktů svého otce, který se jako hospodský znal s mnoha komunistickými funkcionáři.
Stejně jako Jaroslav Starka je i Karel Kapr známé jméno v českém podsvětí. Starka dnes sedí ve vazbě kvůli podezření, že před čtyřmi lety organizoval únos Krejčířova otce Lamberta (viz TÝDEN č. 47/06). O Kapra se několikrát zajímala policie v souvislosti s násilnou kriminalitou, řidiče mu navíc dělal Karel Kučera, člověk obviněný z pokusu o vraždu. Kapr rovněž sehrál roli v kauze Berdychova gangu: svědčil proti bývalému detektivu Petrovi Vojtěchovskému, který původně začal případ provázanosti policie a podsvětí rozkrývat. Vyšetřovatel Vojtěchovský pak dostal podmínku mimo jiné za to, že Kaprovi vyzradil policejní informace o Jiřím Syrovátkovi. Není bez zajímavosti, že Syrovátko byl spolu s Tomášem Pitrem odsouzen kvůli daňovým únikům a v současné době se skrývá v zahraničí. Navíc sedí v představenstvu společnosti Marila balírny, která sponzoruje Starkův příbramský fotbalový klub.
Zájem o fotbal je dalším styčným bodem mezi Starkou a Kaprem. Kolem roku 2000 měli velké společné plány: z Kaprova pražského třetiligového klubu Střížkov se měla stát farma pro Starkovu prvoligovou Příbram. Mezi týmy proběhla výměna několika hráčů, nakonec ale projekt usnul. Kaprova slavná chvíle nicméně přišla v roce 2005, kdy koupil práva na používání značky Bohemians Praha a slavné jméno dal svému Střížkovu. Pravověrní fanoušci „klokanů z Ďolíčku“ mají proto Kapra za zloducha, ale nakonec jim nezbylo než založit nový klub Bohemians 1905.

Radnice na dlani

Stejně jako přišli kvůli Kaprovi o svou lásku fanoušci tradičních Bohemians, s prázdnýma rukama zůstalo i město Příbram. Nejenže mu Kapr vyfoukl teplárny, jejichž hodnota může přesáhnout miliardu korun. Nakonec se nedočkalo ani oněch šesti set tisíc. Kapr totiž za akcie tepláren nikdy nezaplatil ani korunu. Jak k tom mohlo dojít? „Radnice převedla akcie dřív, než dostala peníze. Chápete to?“ rozčiluje se opoziční příbramský zastupitel Marián Ivančák (KSČM). Může se i zdát, že vedení města dělalo vše pro to, aby Kapr nic platit nemusel -jeho jméno totiž záhadně chybělo v seznamu dlužníků města. Nebýt „šťouralů“ z finančního a kontrolního odboru, zapomnělo by se na něho. „Šlo o administrativní chybu, nic jiného to nebylo,“ tvrdí tehdejší starosta Josef Vacek (KDU-ČSL). Když se průšvih provalil, poslala radnice Kaprovi v únoru 2001 výzvu (rok a půl po transakci nežádala ani penále), na kterou podnikatel nereagoval. Město na něho proto v dubnu podalo trestní oznámení. A výsledek? Následující rok vydal soud platební rozkaz, ten se však Kaprovi nepodařilo doručit, pročež byl zase zrušen.
Úředníkem, který byl Vackem pověřen zastupovat město při vymáhání Kaprova dluhu, byl Antonín Hejduk, nynější šéf radničního odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Jeho prostřednictvím se do hry vrací Jaroslav Starka. Hejduk má totiž pověst Starkova muže na radnici - vedl za město proti firmám fotbalového šéfa několik sporů a všechny je údajně „úspěšně“ prohrál. Ruce od svého bývalého spolupracovníka nyní dává pryč i Vacek: „Vystupuje skutečně v několika sporných případech.“
Mediálně známá je kauza kolem příbramského kulturního domu, který si najala Starkova společnost Ave Star. Podle státní zástupkyně Jany Jahodové čtyři úředníci radnice připravili město dohromady o téměř 46 milionů korun. „Úmyslně nezajistili vymáhání nájemného a úhradu faktur za služby,“ tvrdí žalobkyně. Velmi podobně působí i další pronájem - tentokrát jde o sedm luxusních bytů ve známém příbramském domě přezdívaném Bonbónek; Starkova Marila za jejich užívání dlužila městu 4,5 milionu korun. Zmíněný Hejduk přišel na jaře roku 2004 před zastupitele s návrhem, aby odsouhlasili prodej všech sedmi bytů Starkově firmě dohromady za zhruba dva a půl milionu. „Ptal jsem se ho, jak k té ceně došel. Odpověděl, že od obvyklé ceny odečetl Starkův dluh,“ nevěřícně gestikuluje Ivančák. Cena jednoho bytu tehdy údajně činila zhruba 1,7 milionu korun. Zastupitelstvo nakonec prodej neschválilo, Starka část dluhu zaplatil, zbývá penále necelé dva miliony.
Získat jakékoli informace o obchodních vztazích města se Starkovými firmami stálo opoziční zastupitele údajně spoustu sil, o mnoha věcech se dovídali spíše náhodou, třeba že „něco zaslechli“. Takto vyplul na povrch skandál s dotacemi pro fotbalovou mládež. V roce 2004 přiklepla radnice Starkovu klubu pět milionů korun, jež si ale rovnou z jejího účtu stáhl finanční úřad. Suma sumárum -město zaplatilo za Starku dluhy na daních. V reakci na to opoziční zastupitelé prosadili, že kdo dluží státu nebo městu, nemůže dostat od města dotaci.
Fotbalová Marila stále dluží téměř dva miliony korun kvůli neplacení nájmů za byty, letošní pětimilionová dotace proto stále leží na kontě města. ODS v koalici s ČSSD po podzimních volbách vystřídali zástupci SNK ED. Toto pondělí se ukáže, zda holport radnice se Starkovým impériem vzal za své: bude se totiž hlasovat o tom, jestli město dluh smaže a pošle dotaci, nebo se k Starkovi začne chovat stejně jako k jiným dlužníkům.

Věrní mocného

Jaroslav Starka má v Příbrami pověst člověka, který se o své lidi dokáže postarat, když jsou v nouzi. Příkladem může být Ivan „Ivánek“ Horník. Starku, hospodského z Příbrami, uvedl Horník spolu s Vratislavem Čekanem do světa velkého fotbalu - příbramský rodák Čekan vlastnil počátkem devadesátých let pražskou Viktorii Žižkov, kde pro něho pracoval Horník a jeho asistent Starka. Když letos vypršel Horníkovi trest kvůli úplatkářské aféře ve fotbale, vzal ho k sobě příbramský boss jako svého poradce.
Když byli uvězněni dva z jeho ostrých hochů, Tomáš a Ladislav Erdelyiové, vzal si pod patronát syna jednoho z nich. Navíc se po smrti vlastního syna z prvního manželství (zemřel v roce 1996) ujal mladíka, kterému prý nikdo neřekne jinak než jeho příjmením Bendžela. Starka si ho údajně vyhlédl, když se po smrti své matky poflakoval po Příbrami. Dnes je jeho pravou rukou a údajně ho všude vozí.
Zřejmě nebude náhoda, že čtyři úředníky, kteří jsou obžalováni v souvislosti s pronájmem kulturního domu Starkově společnosti Ave Star, u soudu zastupuje advokát Antonín Janák. Tentýž Janák patří mezi blízké Starkovy spolupracovníky a je jedním z jeho právníků. „Známe se od roku 1990, jako jiní podnikatelé i on (Starka) za mnou začal chodit, když potřeboval poradit,“ říká Janák.
Kromě elitních advokátů Starkovo okolí tvoří několik bývalých policistů, a to z dob předlistopadových i polistopadových.
Šéfem restaurace a hotelu na příbramském stadionu je bývalý příslušník zásahové jednotky URNA Václav Kalouš, ve Starkově ochrance pracuje také další zběhlík od URNA Petr Holoubek. Ve společnosti Montprefa zase působí bývalý náčelník StB v Příbrami Jaroslav Mora a také bývalý vyšetřovatel okresního oddělení VB Josef Čejka. Předsedou dozorčí rady FK Marila Příbram je Milan Krejčí, někdejší pomocník tajemníka okresního výboru KSČ pro armádu, bezpečnost a vězeňskou službu.
K některým ze svých nynějších spolupracovníků Jaroslav Starka přišel zřejmě přes své rodiče. Jeho otec byl za socialismu vyhlášeným hospodským, vedl například příbramskou restauraci Uran nebo podnik v Solenicích u Orlické přehrady. Byl znám tím, že díky svým kontaktům dokázal ledacos zařídit, někdejší předseda okresního národního výboru prý k němu chodil na vodku.

Bez ucha a daleko

V Příbrami se vykládá vtip: „Policista vyhozený ze služby si přijde ke Starkovi pro práci. Tak moment, opáčí Starka, já jsem tě potřeboval tam, u sebe tě nepotřebuju!“ Pravdivost tohoto rčení zažil na vlastní kůži učitel Milan Matějů. Před několika lety byl svědkem toho, jak Ladislav Erdelyi brutálně zmlátil hosta restaurace, který neudělal nic horšího, než že si zapálil cigaretu příliš blízko auta Starkovy dcery. „Přijeli policajti, ale ti si s Erdelyim jen popovídali a zase odjeli,“ vzpomíná Matějů. Jakmile strážci zákona zmizeli, násilník se pustil i do kantora, který stál opodál. Ten skončil s otřesem mozku a bez kusu ucha v nemocnici.
Samo napadení nebylo v Příbrami nijak výjimečné, jeho pokračování však ano. K učitelovu překvapení na něho podal Erdelyi trestní oznámení. „To byla síla. Obul jsem se do toho, aby se to dořešilo, jak má,“ říká Matějů. Reakce na sebe nedala dlouho čekat: manželku údajně sledovalo auto, později přišla také nabídka úplatku. Kantor přesto u soudu svědčil a díky němu skončil Erdelyi ve vězení. Matějů se z Příbrami raději odstěhoval. „Kam? Daleko, víc neřeknu.“

Jaroslav Starka splňuje všechny předpoklady pro to, aby se mu mohlo říkat kmotr. Na každém kroku ho doprovázejí bodyguardi, pečuje o své „poddané“, vyžaduje od nich ale věrnost.

Česká „Palerma“

Měst, o kterých se povídá, že jsou prolezlá organizovaným zločinem, je v Česku několik. Asi nejznámější jsou Karlovy Vary, v nichž působí ruskojazyčná mafie. O vlivném podsvětí nebo mocných zkorumpovaných politicích se ale hovoří i jinde.

Most a Litvínov

Mostecko terorizoval gang, který vybíral výpalné v místních podnicích. Scénář byl prostý. Komando vtrhlo do podniku, něco rozbilo, zmlátilo náhodného hosta a pak majiteli navrhlo: Už se to nebude opakovat, když si nás najmeš jako ochranku. Zpěvák Martin Maxa se takové praxi ve svém klubu odmítl podrobit. Proto zažíval řádění ostrých hochů poměrně často. Jeden z takových útoků ho málem stál život. Když přispěchal na pomoc jednomu z hostů, útočník vytáhl pistoli. Kulka naštěstí Maxovi udělala jen škrábanec na hlavě. Policii se přihlásilo asi deset svědků. Jenže jejich jména měl zakrátko gang vyděračů. „Nepodařilo se prokázat, kdo za únik informací může,“ řekl tehdy okresní šéf policie Václav Jakubík, někdejší náměstek policejního prezidenta, který na okresní úroveň spadl poté, co vyšly najevo jeho podnikatelské aktivity s bývalými příslušníky StB. Jednomu z vyzrazených svědků pak anonym několikrát hrozil: Nepleť se do toho. Jeden z členů gangu ho pak brutálně napadl gumovou hadicí. „Byla to demonstrace síly. Chtěli veřejně předvést, že tak se povede každému, kdo se jim bude protivit,“ řekla k tomu soudkyně Kamila Krejcarová. Právě ona po státní zástupkyni změnila kvalifikaci trestného činu - z banální hospodské rvačky na napadení svědka. Ukázalo se, že muž zmíněné státní zástupkyně kdysi zastupoval v úvodu zmíněného střelce na Maxu. Jeho advokátní kancelář zároveň pracovala pro litvínovskou radnici.

Kladno

O gangu vymahatelů výpalného se léta vyprávělo také v Kladně. Teprve na jaře roku 2004 zadržela policie šéfa tamního podsvětí Ivana Olaha. Byl obžalován z toho, že po dvou majitelích barů požadoval výpalné a nakonec je o jejich podniky v roce 2002 připravil. Soud Olaha v tomto případě osvobodil, ale pro známého gaunera tím opletačky neskončily. V rámci jiné policejní akce, nazvané Lignit, skončil za mřížemi také jeho bratr Pavel; vyšetřovatelé sourozencům opět kladli za vinu vymáhání výpalného. Když měl letos v květnu proti nim u soudu vystoupit jeden z klíčových svědků, majitel diskotéky Harlequin, byl napaden a nakonec nevypovídal. Kvůli podezření ze spáchání pojistného podvodu skončil ve vazbě před více než dvěma lety také další člen klanu Olahů, Jaroslav.

Český Těšín

Symbolem politické korupce, špíny a provázanosti politiků na podivné podnikatele se stal Český Těšín. Když se v říjnu konaly volby do místních zastupitelstev, sociální demokraté tam moc dobrý výsledek nezaznamenali, ačkoli měli v třicetitisícovém městě sedm let starostu; od roku 1999 stál v jeho čele bývalý kšeftař s alkoholem Jindřich Sznapka. Letos na jaře ale musel odstoupit, protože jeho pozice se po veřejné kritice neprůhledné privatizace městského majetku stala neudržitelnou. Na „rozdávání“ se přiživili hlavně lidé z radnice a jejich příbuzní. Dobrou reklamu českotěšínským politikům neudělal ani Sznapkův spolupracovník z magistrátu Marián Kuś, který musel vystoupit z ČSSD, neboť zfalšoval své lustrační osvědčení.
 

Náhledy fotografií ze složky Jaroslav Starka

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

stařena

(Příbram, 13. 1. 2010 15:34)

wěř

Hmmm

(Paroubek, 3. 4. 2007 22:06)

Newěřim...